Sv. Vincent, papírový drak se 120 kilometrů dlouhým ocasem

Sv. Vincent, papírový drak se 120 kilometrů dlouhým ocasem

Když se podíváte na mapu, bude vám ostrov Svatý Vincent společně s Grenadinami připadat jako papírový drak, přičemž Sv. Vincent bude tvořit hlavu a Grenadiny 120 km dlouhý ocas táhnoucí se směrem ke Grenadě. Jde o mimořádně krásnou oblast Karibiku ukrývající pláže, neproniknutelnou džungli i dřímající sopku.

Svatý Vincent a Grenadiny je ostrovní stát v Karibském moři spadající pod Návětrné ostrovy v souostroví Malé Antily. Ostrovy jsou rozesety nedaleko severního pobřeží Jižní Ameriky. Převážnou část území tohoto státu zaujímá ostrov Sv. Vincent s rozlohou 344 km2. Zbytek tvoří Grenadiny – nepravidelný řetěz více než 30 malých korálových ostrůvků táhnoucích se směrem na jih.

Ostrov Sv. Vincent se před svým objevením prvními Evropany nazýval Hairoun a obývali jej domorodí Ciboneyové, Arawakové a Karibové. Tito lidé ostrov až do 18. století agresivně bránili před Evropany a ti tak nemohli podnikat své objevné výpravy. Na ostrov se však postupně začali dostávat uprchlíci z Barbadosu, afričtí otroci, kteří utekli z lodí, které ztroskotaly v blízkosti pobřeží. Afrokaribští míšenci černé barvy pleti, tedy takzvaní černí Karibové, získali postupem času nad původními Kariby převahu a začali zabírat jejich pozemky. Původní Karibové jako odvetu dovolili v roce 1719 založit Francouzům na ostrově malou kolonii. Černí Karibové se tak museli uchýlit do bezpečí vnitrozemí, kde také přečkali první karibskou válku. Ta vypukla v roce 1763 mezi Francouzi a Brity.

Foto: pobřeží ostrova St. Vincent

Roku 1779 získala ostrov Francie, o čtyři roky později pak připadl Britům. To se však Francouzům nelíbilo, spojili se proto s Kariby a započali druhou karibskou válku, která probíhala v letech 1795 až 1797. Nakonec ostrov ovládla britská armáda, která nechala cca 5 tisíc černých Karibů deportovat do Britského Hondurasu (dnešní Belize). Přeživší původní Karibové se stáhli na sever, kde jejich potomci žijí dodnes. V 19. století se situace na ostrově uklidnila a život se řídil zemědělstvím. Pěstovala se hlavně cukrová třtina, bavlna a maranta třtinová, z jejichž kořenů se vyrábí mouka. Roku 1979 získal Sv. Vincent nezávislost na Velké Británii, ale zůstal členem Britského společenství národů.

Jelikož ostrov překypuje úrodností, je zemědělství stále hlavní složkou hospodářství. Kromě deštných pralesů se na ostrově setkáte s ovocnými sady a zeleninovými políčky. Zdejší hory přitahují mraky, které jsou zdrojem pravidelných srážek. Na Sv. Vincentu se nachází sopka Soufriére, která je jednou z nejčinnějších v Karibiku. Poprašek z jejího popela funguje jako hnojivo a obohacuje půdu. Hlavním vývozním artiklem jsou banány a káva. Další značný podíl na příjmech ostrova má pak cestovní ruch.

Sv. Vincent je nejmenším ostrovem ze všech Návětrných ostrovů (29 x 18 km) a je také asi nejméně objeven turisty. Mnozí jej v záplavě další ostrovů Karibiku přehlíží, protože není představitelem typické karibské idylky s plážemi lemovanými palmami, velkými hotelovými resorty a všudypřítomným rumovým punčem. Nabízí však trochu jiná lákadla, jako je překrásná příroda, půvab poklidného místa a zachované vnitrozemí. Na pobřeží se samozřejmě nachází několik hotelů, které však potěší spíše méně náročné turisty.

Hlavním městem Sv. Vincenta a Grenadin je Kingstown situovaný na jihu ostrova v Kingstownském zálivu. Najdete zde živý a hojně využívaný přístav, kam připlouvají pravidelné trajektové linky. V hlavním městě se nachází také letiště pro malá letadla a tak je Kingstown významným dopravním uzlem. Kromě toho je však také skvělým výchozím bodem pro poznávání ostrova. Za přístavem se nachází centrum města se starodávnými dlážděnými ulicemi, obchody s podloubím a zajímavými kostely. K nejvýraznějším stavbám patří anglikánská katedrála sv. Jiří z roku 1820. V interiéru vás jistě zaujme neobvykle zbarvené okno s vyobrazením anděla v rudé róbě. Okno bylo původně určeno pro londýnskou katedrálu sv. Pavla. Tam však chtěli mít anděla bílého a tak děkan katedrály sv. Pavla okno věnoval do Kingstownu. Za architektonicky nejpodivnější památku ve městě je považován římskokatolický kostel Panny Marie z 19. století. Stavba je podivnou směsicí neslučitelných stylů a je doplněna nejrůznějšími věžičkami, věžemi, špičkami a spirálovitě tesanými sloupy. Katedrálu navrhnul belgický kněz, kterého inspirovaly proslulé katedrály Evropy.

Pokud by vás zajímala historie ostrova, můžete navštívit Národní muzeum se sbírkou indiánských předmětů. Nepřehlédnutelnou stavbou je soudní budova Law Courts z šedého kamene, v níž se schází parlament. Na vrcholku 180 metrů vysokého kopce Berkshire Hill stojí pevnost Fort Charlotte, která byla pojmenována po manželce Jiřího III. Vystavěna byla roku 1806, ale nikdy nebyla využita v boji. Cely zůstaly dodnes dochovány a tak je možné si prohlédnout malby Williama Linzee Prescotta, které je zdobí. Na malbách je zachycena historie ostrova a karibské války.

Obyvatelé Kingstownu jsou velmi pyšní na zdejší Botanickou zahradu, která je ukrytá v kopcích nad městem. Zahrada byla založena v roce 1763 a je tak nejstarší svého druhu na západní polokouli. Původně měla sloužit jako výzkumná a šlechtitelská stanice užitkových tropických rostlin. K největším pěstitelským úspěchům patřil chlebovník dovezený z jižního Pacifiku. Byl levnou a výživnou potravou pro otroky pracující na karibských plantážích. První zásilka mladých stromků byla na lodi Bounty proslavené vzpourou. Loď vyplula z Tahiti v roce 1787, ale kvůli vzpouře byly stromky doručeny až roku 1793. V současnosti je chlebovník oblíbeným základním zeleninovým pokrmem. V zahradě je možné si ve voliérách prohlédnout zlatožluté papoušky s jasně fialovými hlavami. Jde o amazoňany Gouldingovy, kteří jsou zde v zajetí odchováváni.

Hlavní turistickou destinací na Svatém Vincentu je osada Villa na východě ostrova. V blízkosti pevniny v těchto místech z vod Karibiku vystupuje malinkatý ostrůvek Young Island, který byl jedním z prvních soukromých hotelových ostrovů v oblasti. Na jeho úzké písečné pláže se můžete dostat pomocí vodního taxi. Ostrov byl pojmenován po britském guvernérovi Sv. Vincenta, siru Williamu Youngovi. Za ostrovem se nachází ještě jeden menší skalnatý ostrůvek, na němž jsou vidět pozůstatky pevnosti Fort Duvernette. Po schodišti, které bylo vytesáno do útesu, se můžete dostat na 60 metrů vysoký vrchol, odkud se naskýtá nádherný výhled.

Při cestování ostrovem nevynechejte vyhlídkové místo zvané Ayri Hill, kde se otevírá nádherný panoramatický výhled přes Kingstown na Grenadiny a také směrem do vnitrozemí až k zamlženým horám. Pokud budete po cestě pokračovat dále, dojedete až k zahradám Montreal Estate Gardens, situovaných vysoko na horských terasách. Zde se pěstují gigantické orchideje, tulipánovníky a další tropické květiny. Na severu ostrova je dominantním prvkem 1234 metrů vysoká sopka Soufriére. Terénním autem je možné se dostat až k místu, kde začíná 5,5 km dlouhá pěší stezka k jejímu více než kilometr a půl širokému kráteru, který rozhodně stojí za to vidět.

K přitažlivým místům na západním pobřeží patří městečka Barraouallie a Richmond. Leží v zálivech Peter´s Hope Bay a Keartons Beach s krásnými plážemi. Jsou tak ideálními místy pro osvěžení v Karibském moři. Na Sv. Vincentu se natáčely dokonce scény z filmu Piráti z Karibiku, konkrétně v nedalekém zálivu Willilabou Bay. Z Richmondu se nabízí podniknout 45 minutový pěší výlet k vodopádům Trinity Falls, v nichž je možné se vykoupat. Na severním konci ostrova, jež je přístupný pouze po vodě, se nachází další vodopády s názvem Falls of Baleine. Řítí se z výšky 18 metrů do skalního jezírka.

Kromě návštěvy přímořských středisek je možné si zpestřit pobyt návštěvou Vermont Nature Trails, což jsou značené a vzájemně propojené stezky tvořící v deštném pralese 3 km dlouhý okruh. Pěší trasy protínají horu Grand Bonhomme, kde najdeme také papouščí rezervaci Sv. Vincent Parrot Reserve. Rezervace se rozkládá na 4440 hektarech a papoušci zde žijí v koloniích po 500 až 700 kusech. Nejsnáze je možné je zahlédnout ze speciálního vyhlídkového místa zvaného Parrot Lookout. Kromě nich zde žijí také četné druhy kolibříků, tangary, káně širokokřídlé a tmavé. U blízké vesnice Layou jsou k vidění 1300 let staré arawacké rytiny, které zdobí 6 metrovou skálu.

- jap -

Článek byl zobrazen 4 175 krát.